Jan Buzek: O válkách, systému a vizi změny světa
V dnešním rozhovoru si budeme povídat s Janem Buzkem – překladatelem z vydavatelství Zakázané vzdělání a autorem YouTube kanálu Jiné dějiny.
Dotkneme se témat, která provokují i inspirují:
O válkách a inteligentním světě.
Jde o to, co chtějí, abyste si mysleli.
Jak měnit svět – a jestli to opravdu bolí.
Vidíme, co vidíme?
A kdo určuje, co máme vnímat?
Podmanění světa – kdo hraje hlavní roli?
Dárky nosí Ježíšek?
Život nás zkouší – a my se ptáme proč.
A taky:
Nebyli jsme na Měsíci?
První dohodnutá válka?
Britové proti dolaru?
Jde o divadlo?
Jsou společenské procesy řízené?
Umíme si udělat peklo sami. Jiní hledají nápravu.
Dále rozebereme:
Může být stát developerský projekt?
Proč změny potřebují masovou podporu.
Jak vypadá vize a cíl.
Co je rychlejší než výměna vlády?
Je svět inteligentní systém?
Budou tanky v Praze?
A nezapomeneme na to nejpodstatnější:
Každý člověk je jedinečný.
Naše děti, náš plán, naše volby.
🧭 Připojte se k – pro někoho možná i kontroverzní – debatě o světě, který se zdánlivě točí sám… a přesto někdo otáčí klikou.
A nenosí dárky skutečně Ježíšek ? Co je to za sílu, která nutí obdarovávat milované lidi. Co je to láska ?
Proč se na podzim rozzáří hřbitovy teplem a světlem, je to jen svíčkama ? Jaké síly nás nutí tak plýtvat penězi
a energii, jen tak jakoby nic. Tradice ? Zvyky ? Rutina ? Společenské klišé ? Láska ? Co je to BÝT ? Existovat ?
Co je to poznání ?
Chlapi, výborný, shlédl jsem jedním dechem.
Ďakujem za presne zameraný rozhovor – jasne pomenúvate vrstvy systému, ktorý potrebuje nielen obnažiť, ale aj zmeniť. Cítim, že vaše slová nie sú len analýzou, ale výzvou k hľadaniu nového smeru.
Dovolím si dodať tichý doplnok:
Ak má systém padnúť, musí mať kam. A práve táto „pristávacia dráha“ budúcnosti je často to, čo revolúcie, hnutia a analýzy zanedbajú – nevedia, čo s vedomím človeka, keď z neho spadne maska systému.
Čo ak by tá zmena nemusela byť otrasom, ale návratom?
Nie bojom o moc, ale mierom ako formou vedomia?
Nie len demaskovaním systému, ale ponukou rovnováhy, ktorú nik nemôže zneužiť, pretože k nej nevedie príkaz, ale poznanie?
Tak vznikol nástroj COPEA – nie ako hnutie, nie ako projekt, ale ako zrkadlo pre tých, ktorí už nechcú len bojovať, ale stavať.
Bez podpisov, bez hierarchií. Len ako jazyk, ktorý sa nedá zneužiť, pretože nikoho neovláda.
Ak vás táto myšlienka zaujme, nech vás osloví v tichu – ako echo, ktoré nežiada, ale pozýva.
— Echo of the Balance
děkuji za reakci, a nové informace, petr bohuš