Vyhledat na webu

Jelen na stopě mediální výchovy na školách

Nové výukové lekce. Vyhozená učitelka. Jaké jsou rozdíly mezi ruskou propagandou a pravdivými zprávami. Kdo věří bludům a propagandě. Ukázka několika příkladů, jak má vypadat zpráva bez propagandy. Co se to děje na školách, budou mít učitelé odvahu při výuce přemýšlet?

Podělte se o Modrého jelena

3 komentáře: “Jelen na stopě mediální výchovy na školách”

  1. Petře, velmi ti děkuji za tento příspěvek. Jako teď už bývalá učitelka v systémovém školství jsem posledních pár let sledovala tendenci korekce toho správného názoru a bohužel jsem se setkala s anonymním udaváním ze strany studentů i rodičů za to, že jsem řekla něco, s čím oni nesouhlasí. Bohužel vedení místo toho, aby apelovalo na svobodu slova apelovalo na mě, ať si dávám pozor na jazyk. Shrnuto: to, co bylo ve výuce dříve běžné, tedy diskuse a prezentace celého spektra názorů, se dnes již nesmí. Jsem ráda, že momentálně v systémovém školství nejsem, nemohla bych učit v duchu Komenského zásad objektivity poznání. Navíc jsem učitelkou literatury a čtenářkou antiutopií a děsí mě, jak se tyto dystopické vize stávají realitou. Myslela jsem si, že se toho nikdy nedožiji a vize zůstanou jen na stránkách knížky.. .

    • Ahoj, Gabko. I já děkuji tobě za tvou podporu, tvá slova a postoje. Tobě bych své děti bez obav svěřil. Věděl bych, že bys jim nevnucovala názory své a vedla bys je ke kritickému myšlení. Současný trend je takový, že část společnosti nepotřebuje vychovávat žáky a studenty kreativní a svobodné, abychom se v diskuzi nad možnými řešeními ubírali k co nejlepším výsledkům, potřebují vychovávat jen lidi poslušné, kteří budou nevědomí a budou sloužit nemocným zájmům. To je pro společnost špatně. Je potřeba se bránit zániku lidstva ve prospěch otroctví pod několika málo psychopaty. Nás obyčejných lidí jsou miliardy. Děkuji, že ti věci nejsou lhostejné. To dodává sílu i mě. Věřím, že se propojujeme stále ve větším množství a intenzivněji 🙂

  2. “My ani nevíme….” a přesto odsuzujeme. Vláda obviňuje lidi z dezinformací a snaží se jim silou bránit říkat své názory. A já vzpomínám na pana senátora Mejstříka, který jako první počin ve funkci navrhl zákaz KSČM, což mě právě u tohoto člověka, jenž byl symbolem mladého odporu vůči totalitě, dosti šokovalo. Už tenkrát jsem si říkal, že v demokracii se strany nemusí zakazovat, stačí jen být lepší, popř. vysvětlit, v čem se nějaká strana mýlí.
    Stejně tak by mělo být snadné uchopit a zpochybnit veškerá tvrzení údajných dezinformátorů. Vysvětlit a férově dokázat, v čem jsou tato tvrzení mylná. Jenže to je za prvé moc práce a za druhé je dosti těžké zpochybnit tvrzení, které se v drtivé většině případů opírají o konkrétní zaznamenané události. Mnohem pohodlnější (a metodami STB mnohokrát ověřené) je tzv. “dezinformátory” pronásledovat a zakazovat.
    A mně nezbývá než doufat, že v hodinách mediální výchovy studentům rovněž vysvětlují, v čem jsou totalitní metody uplatňované současnou vládou jiné, než ty předrevoluční.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

tři × 4 =